No řeknu Vám to takhle. Nemám vůbec nic proti lidem, kteří chtějí pracovat 12 hodin denně děláním toho co je naplňuje. Ale pracovat každý den od 9 do 5 a počítat čas až odbyje pátá, je pro mě naprosto nepochopitelný způsob pracovního života, který je starý 100 let. Přišel s tím Henry Ford, aby zefektivnil fungování fabriky. No před 100 lety ok, ale že ten systém funguje na mnoha místech ještě dnes?
Jsi fyzicky vidět, tak podle systému “makáš”
Měl jsem nedávno možnosti skutečně zažít jak takové prostředí funguje a prožít tento způsob pracování. Projekty totiž vyžadovali mou fyzickou přítomnost a tedy dostal jsem vždy nějaký stůl s židlí. Asi chápete, že pro člověka, který prodává kreativitu je to smrt a měl jsem silné problémy vůbec akceptovat, že takový systém v 21. století existuje, kdy zaměstnanci, ať to jsou delníci nebo kancelářský krysy, tak musí být v práci od 9 do 5, jinak bude bu bu bu. Ovšem jestli ty lidi pracujou, nebo jsou maximálně produktivní, to už nikoho nezajímá. Hlavně, že jsou vidět v kolbence. Oni si oddělají svoje nejnutnější zlo a celý systém pak “funguje” jak má. A nedej bože, že stoupnou firmě zakázky a lidi musí více makat, když čekali, že zrovna v to období to bude na pohodičku. No asi chápete, že tenhle systém má své silné nedostatky a majitelé kolbenek s tímto musí něco dělat, pokud si chtějí udržet a přilákat nový talent.
Musím říct, že tohle zažít na vlastní kůži je něco co člověku otevře oči a pomůže mu si opět o něco více uvědomit co chce a co nechce v tom pracovním životě.
Na druhou stranu ale musím říct, že si lze z tohoto pravěkého systému něco vzít.
Struktura a rutina jsou přínosem
Ikdyž se mi tento systém příčí, tak na druhou stranu si lze z něj odnést hned několik poučení a lekcí. Naučilo mě to pracovat více mezi lidma a nebýt jen zavřený ve své díře a mentálním prostoru, ale otevřít se týmové práci, diskuzím a tvorbě.
Další věc je struktura a pořádek, kterou jako umělec někdy postrádám a kde jinde se tohle naučit, než v systému zvaný kolbenka.
V neposlední řadě je to rutina a být zvyklý se soustředit v určitý čas. Když člověk pracuje z domova, nebo ze svého ateliéru, tak si může vstávat kdy chce, pracovat kdy chce, hlavně že projekt bude ve finále splněný v požadovaný termín. Tento systém je fajn, ale má také své úskalí. Tedy mít nějakou strukturu a rutinu v pracovním životě se vyplatí a není to asi nic nového. Na toto přišli již tvůrci jako Nikola Tesla, Andy Warhol, Salvador Dalí, nebo třeba i Joan Miró, který každý den vstal v 6, vykoupal se, nasnídal se, dal si kafíčko a v 7 usedl před plátno a maloval bez přestávky až do 12. Pak si šel na hodinu zaběhat po Barcelonských plážích a pokračoval dál.
Tedy je jasné, že bez struktury a rutiny to nejde, stejně ale tak jako bez podpory produktivity, kreativity, flexibility a uvolněného prostředí.
[:]